Kvalita překližky – jaký je rozdíl mezi I. a II. jakostí?

Překližka je přírodní materiál vyráběný z několika vrstev dřevěných dýh. Stejně jako samotné dřevo proto může obsahovat suky, tmavší žilky, barevné rozdíly, drobné prasklinky nebo jiné přirozené znaky dřeva.

Tyto znaky nemusí znamenat, že je překližka nekvalitní nebo poškozená. Jednotlivé pohledové jakosti naopak přesně určují, jaké vzhledové vlastnosti mohou být na povrchu překližky přítomny.

Pro klasifikaci vzhledu povrchu překližek z listnatých dřevin, mezi které patří také bříza, se používá evropská norma EN 635-2 – Plywood – Classification by surface appearance – Hardwood.

Norma rozlišuje pohledové třídy E, I, II, III a IV.

V obchodní praxi se u březové překližky můžeme setkat také s označením B, S, BB, CP, C apod. Toto označení není zcela totožné se systémem EN 635 a konkrétní požadavky se mohou podle výrobce a země původu mírně lišit.

Pro naše výrobky používáme především I. a II. pohledovou jakost.

Co vlastně znamená jakost překližky?

Jakost v tomto případě hodnotí především vzhled povrchové dýhy.

Neznamená tedy automaticky, že překližka II. jakosti je méně pevná nebo méně kvalitní než překližka I. jakosti.

Rozdíl je především estetický.

Každá strana překližky se navíc hodnotí samostatně. Můžete se proto setkat například s označením:

I/II

To znamená:

• přední strana – I. pohledová jakost,
• zadní strana – II. pohledová jakost.

Podobným způsobem funguje například obchodní označení B/BB.

I. jakost – výběrová pohledová strana

I. jakost je určena především pro výrobky, u kterých je důležitý čistý a reprezentativní vzhled přírodního dřeva.

To ale neznamená, že musí být povrch dokonale jednobarevný a zcela bez přirozených znaků.

I v I. jakosti se mohou objevit některé přirozené vlastnosti dřeva.

Zdravé suky

Zdravý, pevně srostlý suk není automaticky vadou.

V I. pohledové třídě jsou podle EN 635-2 přípustné zdravé srostlé suky až do průměru 15 mm, pokud součet jejich průměrů nepřesáhne 30 mm na 1 m².

Mohou se objevit také drobné bodové suky.

To znamená, že ani kvalitní pohledová překližka nemusí být absolutně bez suků.

Přirozené tmavé žilky a vláknité čárky

Na březové dýze se mohou objevit tenké tmavší čárky, žilky nebo lokální změny kresby dřeva.

Pokud je povrch v daném místě uzavřený a nejedná se o skutečnou prasklinu, jde zpravidla o přirozenou strukturu nebo zbarvení dřeva.

Takové žilky:

• nejsou prasklinou,
• neznamenají rozlepení materiálu,
• nemají vliv na pevnost překližky,
• jsou především estetickou vlastností přírodního dřeva.

V I. jakosti jsou podle EN 635-2 přípustné velmi mírné nepravidelnosti struktury dřeva a nízkokontrastní změny zbarvení.

Výrazné nebo velmi početné tmavé žilky již mohou být důvodem pro zařazení povrchu do nižší pohledové jakosti.

Barevné rozdíly

Bříza není uměle vyrobený materiál a jednotlivé části stromu mají přirozeně rozdílnou barvu.

Na jednom výrobku se proto mohou objevit:

• světlejší a tmavší oblasti,
• jemné barevné přechody,
• rozdílná kresba vláken,
• mírně nažloutlá nebo načervenalá místa.

Mírné přirozené barevné rozdíly nejsou vadou materiálu.

II. jakost – více přirozených znaků dřeva

II. jakost připouští větší množství a výraznější projevy přirozených vlastností dřeva.

Materiál je stále plnohodnotný, pouze jeho povrch nemusí být tak vzhledově jednotný jako u I. jakosti.

U II. jakosti je proto potřeba počítat s tím, že každý výrobek může vypadat trochu jinak.

Suky

Ve II. třídě podle EN 635-2 mohou být zdravé srostlé suky výraznější než v I. třídě.

Jednotlivý zdravý suk může mít průměr až 35 mm.

Suky mohou být světlé i tmavé a mohou výrazně měnit kresbu okolního dřeva.

Tmavé žilky a barevné změny

Ve II. jakosti jsou přirozené nepravidelnosti kresby a zbarvení přípustné ve větším rozsahu.

Můžete se proto setkat například s:

• tmavými vlasovými čárkami,
• tmavšími žilkami,
• výraznější kresbou vláken,
• lokálně tmavšími oblastmi,
• barevnými pruhy,
• dalšími přirozenými změnami struktury dřeva.

Pokud se jedná pouze o změnu barvy nebo kresby a povrch dýhy není otevřený, nejde o prasklinu ani mechanické poškození výrobku.

Prasklina × tmavá žilka – jaký je mezi nimi rozdíl?

Tyto dvě vlastnosti mohou na fotografii vypadat podobně, ale jde o dvě rozdílné věci.

Tmavá žilka

Je součástí kresby dřeva.

Při přejetí prstem je povrch zpravidla hladký a uzavřený. Dýha není rozdělená.

Jedná se především o vzhledovou vlastnost.

Prasklina

Dochází k fyzickému oddělení vláken dřeva.

Může být na povrchu hmatatelná a v některých případech může být otevřená.

Praskliny norma posuzuje samostatně a jejich přípustnost závisí na jejich velikosti, šířce, počtu a pohledové třídě.

Proto samotná tmavá čárka na povrchu překližky neznamená, že je dýha prasklá.

Opravy povrchové dýhy

Při výrobě překližky mohou být některé přirozené vady povrchové dýhy opraveny.

Typickým příkladem jsou dřevěné záplaty, které mohou mít oválný nebo tzv. motýlkový tvar.

Výrobce odstraní například nevhodný suk nebo jiné místo v dýze a nahradí jej odpovídajícím kusem dřeva.

Taková oprava sama o sobě neznamená, že je překližka poškozená.

Je však typická především pro některé obchodní třídy březové překližky, například BB.

Proto je důležité rozlišovat mezi klasifikací podle EN 635 a obchodním označením B/BB konkrétního výrobce.

Co je tedy u dřeva normální?

Za běžnou vlastnost přírodního dřeva lze podle konkrétní pohledové jakosti považovat například:

• přirozenou kresbu vláken,
• barevné rozdíly,
• světlejší a tmavší oblasti,
• drobné bodové suky,
• zdravé srostlé suky,
• tmavé žilky a vlasové čárky,
• drobné strukturální nepravidelnosti.

U nižších pohledových jakostí mohou být přípustné také výraznější suky, opravy povrchu, opravené praskliny nebo další vzhledové odlišnosti.

Co naopak za běžnou vlastnost nepovažujeme?

Přírodní charakter dřeva neznamená, že je přípustné jakékoliv poškození.

Za vadu lze podle konkrétní jakosti a jejího rozsahu považovat například:

• nepřípustnou otevřenou prasklinu,
• odloupnutou nebo chybějící povrchovou dýhu,
• rozlepení jednotlivých vrstev překližky,
• nepřípustné otevřené otvory po sucích,
• hnilobu nebo degradaci dřeva,
• výrazné mechanické poškození,
• vady přesahující limity příslušné pohledové jakosti.

Rozhodující proto není pouze to, zda se určitá vlastnost na dřevě nachází, ale také její velikost, množství a charakter.

Přehled I. a II. jakosti

* Platí pro klasifikaci listnaté překližky podle EN 635-2; norma stanovuje také další omezení počtu a rozsahu jednotlivých vad.

Proč nejsou dva výrobky nikdy úplně stejné?

Každá překližka vzniká ze skutečného stromu.

Proto nelze zaručit, že výrobek, který obdržíte, bude mít naprosto stejnou kresbu jako výrobek na fotografii v našem e-shopu.

Jeden kus může být téměř dokonale světlý, na jiném se může objevit malý suk a další může obsahovat několik jemných tmavých žilek.

To není nedostatek dřeva. Je to jeho přirozená vlastnost.

Právě rozdílná kresba, odstíny a drobné přirozené znaky způsobují, že je každý výrobek ze dřeva originál.

Důležité upozornění

Pohledová jakost překližky hodnotí především vzhled jejího povrchu.

Suk, tmavá žilka nebo barevná odlišnost proto automaticky neznamenají, že je materiál vadný.

Při posouzení je vždy nutné zohlednit deklarovanou jakost materiálu a rozsah konkrétní vlastnosti.

Vyšší pohledová jakost znamená především čistší a vzhledově jednotnější povrch – nikoliv to, že dřevo přestává být přírodním materiálem.